Beton patří mezi moderní materiály, které nacházejí ve stavebnictví skutečně široké využití. Beton je totiž snadno zpracovatelný, odolný i pevný – pokud má ovšem správné složení a je správně použit. V opačném případě může totiž snadno i popraskat a způsobit nemalé škody i na okolních konstrukcích. U větších ploch je proto zapotřebí provést navíc dilataci betonu, která umožní drobné rozpínání.
Obsah článku
Proč je potřeba dilatovat beton?
Beton je vysoce odolný vůči vodě, je pevný a stálý, ovšem za tepla se roztahuje a naopak v chladu smršťuje. A to konkrétně tak, že při zvýšení teploty o deset stupňů Celsia se desetimetrový prvek betonu roztáhne o 1 milimetr. Na první pohled se to nezdá moc, ovšem počítejte s tím, že beton za horkých letních dní se může ohřát snadno na více než 50°C, a naopak za tuhé zimy může teplotně klesnout i na -30°C. Pak už je rozdíl značný, a například na venkovní betonové příjezdové cestě bez dilatace může takovéto rozpětí zanechat pořádnou spoušť.
Co je dilatace betonu?
Nevzhledným trhlinám v betonu je možné předejít provedením dilatace při samotném vytváření betonové plochy. Princip je jednoduchý – porušení betonu předejdete tím, že jej sami porušíte již předem – vytvoříte v něm spáry, které budou beton předělovat. Navíc jejich výplň díky svým vlastnostem umožní jednotlivým dílcům betonu mírně se pohybovat a roztahovat, aniž by ale betonový prvek ztratil na funkčnosti. Dilatační spára tedy umí vyrovnávat objemové a tvarové změny, které můžou nastat ve všech směrech, ovšem při zachování funkčnosti. A je jedno zda se jedná o betonovou základovou desku, betonovou podlahu v místnosti, nebo třeba betonovou stěnu. Všechny tyto plochy dilatace ochrání před neřízeným praskáním a ztrátou funkčnosti.
Jak dilatovat beton
Dilataci betonu provedete jednoduše vytvořením spár (mezer) v ploše betonu, nebo také v místě spoje betonové plochy s další plochou – například v průchodu mezi místnostmi, mezi podlahou a stěnami, a podobně. U konstrukcí z prostého betonu by rozestup dilatačních spár měl být maximálně 10 metrů, v exteriéru i menší. Šířka dilatační spáry závisí na délce dilatačního oddílu, na prostředí a na teplotě. Běžně se pohybuje mezi 5 až 10 mm.
Aby dilatace plnila svou funkci, je potřeba pro vyplnění dilatačních spár využít materiál, který má schopnost dobře snášet objemové a tvarové změny stavebních dílců, a navíc má vhodné požární vlastnosti. Vhodným materiálem může být například speciální pružný tmel či silikon. Výběr se bude lišit podle konkrétního případu.
Z čeho je vlastně beton?
Beton vzniká smícháním vody, cementu, písku a případně drobného kameniva (štěrk). Preferovaný poměr je různý – podle účelu, ale i osobního vkusu nebo ochoty investovat. Nejstabilnější je beton z poměru písku a cementu 2:1 až 3:1, spolehlivý je však i poměr 4-6:1. Zde však může docházet k povrchovému popraskání, které nemá funkční vliv, ale není estetické. Beton může být řidší nebo hustší, podle množství vody. Míchání pak může být buď ruční, nebo v míchačce, kde je vždy vzniklá směs rovnoměrnější, a práce je méně náročná.
